Jak (ne)cestovat do USA
06.03.2011
Asi měsíc před odletem sjíždím net a koukám, že ve Phoenixu mají novou supercrossovou rampu s první rovinkou! Vyměním si pár emailu s majitelem dráhy. Je rozhodnuto! Počasí lepší nez v Cali a i poplatek rozumnějsí než v Chula Vista, kde jsme trénovali loni v olympijském centru. Ale je tu první problém, letenky máme už zabookovaný do Los Angeles. Řeším to s klukama, ale prý není problém, to dáme, je to jen 5 hodin autem. Pohoda, říkám si. Půjčení auta na šest týdnu taky není levná sranda. Vím, jak to kluci řešili loni den před odletem a taky vím, jak do dopadlo. Takže se ujištuju, jestli je to vše zařízené. Uklidňují mě, že pohoda, že kámoš ve Státech to pro nás zařizuje. Paráda.
Na mně bylo ubytování. Po pár nočních telefonátech máme zajištěný 2bedroom byt na severu Phoenixu v blízkosti tří bikrosových drah. Let utekl rychle, kola a věci máme. Teď to auto. Voláme kámošovi z USA. Je někde v zácpě asi dvě hodiny od LAX a auto nezařízený. Super, voláme dalšímu kámošovi od tohoto kámoše. Super, auto taky nemá, možná zítra a jen sedan. Kouknu na naší partu pěti lidí, osmi kol a pěti tašek.
Začínám být lehce znepokojen. Jak jako zítra, sakra?! Tušil jsem to. Volám z letiště do půjčoven. 2500 USD na šest týdnů? Opravdu? Ok, bereme! Jedeme shutlem se na tu káru kouknout. Na místě mi málem vypadnou oči z důlků. Na půl rozpadlý Ford Explorer. Kouknu dovnitř, roztrhaný sedačky, poblitej interiér a zadní dveře nejdou otevřít, jak je auto zkřížený. Kouknu na Mexikánce, kterej mě utvrzuje, že auto je v pohodě. Vysměju se mu a mizíme rychle pryč. Projedem ještě asi čtyři půjčovny, kde postupně odmítáme nabídky od 3000 do 4500 USD za šest týdnu bez pojištění!Vracím se zpět na letiště za klukama. Otevírám komp, bookuju auto přes superlevnýpůjčovny.com a nevěřícně koukám! Zítra ráno si vyzvedáváme mini van za 2200 USD s komplet pojištěním. Wau, ušetřili jsme jedním kliknutím minimálně dva tácy americkejch babek.
Rada pro příště, něvěřte kámošům z USA. Ráno před hotelem další oříšek. Narvat pět lidí, pět bmx kol, tři silničky a pět sakra velkých tašek do Dodge Grand Caravan. Neuvěřitelný, jsme na cestě, sice narvaný k prasknutí, ale jedem směr Phoenix. Na bytu musíme být do 18 hodin. Na místě jsme za pět minut šest, a na recepci samozřejmě nikdo není. Takže opět hotel. Neměli jsme se stavovat na oběd, kafi a pak ještě jednom kafi. Ráno už vše klaplo, vybaleno, nakoupeno, připraveni na treninkové dávky. Druhý den slyším z postele do pr..., do pi..., ku... Říkam, co je zase?! Paráda, auto do rána zmizelo z našeho místa. Po pár minutách debaty a ohledání místa činu, je to jasný, odtáhli nás. Takže zase zvedám telefon. Ano, máte ho u nás, bohužel na druhý straně Phoenixu. Takže taxi a jedem. Pokuta naštěstí jen 120 USD a auto máme. Tak to byl náš první týden v USA.
Jinak to tu probíhá celkem normálně. Na kole jezdíme v 25 °C teplu a supercross rampu navštěvujeme tak často, jak to jde. Jsme v polovině našeho tréninkového kempu. Tento článek berte jako radu jak (ne)cestovat do USA :-)
Na mně bylo ubytování. Po pár nočních telefonátech máme zajištěný 2bedroom byt na severu Phoenixu v blízkosti tří bikrosových drah. Let utekl rychle, kola a věci máme. Teď to auto. Voláme kámošovi z USA. Je někde v zácpě asi dvě hodiny od LAX a auto nezařízený. Super, voláme dalšímu kámošovi od tohoto kámoše. Super, auto taky nemá, možná zítra a jen sedan. Kouknu na naší partu pěti lidí, osmi kol a pěti tašek.
Začínám být lehce znepokojen. Jak jako zítra, sakra?! Tušil jsem to. Volám z letiště do půjčoven. 2500 USD na šest týdnů? Opravdu? Ok, bereme! Jedeme shutlem se na tu káru kouknout. Na místě mi málem vypadnou oči z důlků. Na půl rozpadlý Ford Explorer. Kouknu dovnitř, roztrhaný sedačky, poblitej interiér a zadní dveře nejdou otevřít, jak je auto zkřížený. Kouknu na Mexikánce, kterej mě utvrzuje, že auto je v pohodě. Vysměju se mu a mizíme rychle pryč. Projedem ještě asi čtyři půjčovny, kde postupně odmítáme nabídky od 3000 do 4500 USD za šest týdnu bez pojištění!Vracím se zpět na letiště za klukama. Otevírám komp, bookuju auto přes superlevnýpůjčovny.com a nevěřícně koukám! Zítra ráno si vyzvedáváme mini van za 2200 USD s komplet pojištěním. Wau, ušetřili jsme jedním kliknutím minimálně dva tácy americkejch babek.
Rada pro příště, něvěřte kámošům z USA. Ráno před hotelem další oříšek. Narvat pět lidí, pět bmx kol, tři silničky a pět sakra velkých tašek do Dodge Grand Caravan. Neuvěřitelný, jsme na cestě, sice narvaný k prasknutí, ale jedem směr Phoenix. Na bytu musíme být do 18 hodin. Na místě jsme za pět minut šest, a na recepci samozřejmě nikdo není. Takže opět hotel. Neměli jsme se stavovat na oběd, kafi a pak ještě jednom kafi. Ráno už vše klaplo, vybaleno, nakoupeno, připraveni na treninkové dávky. Druhý den slyším z postele do pr..., do pi..., ku... Říkam, co je zase?! Paráda, auto do rána zmizelo z našeho místa. Po pár minutách debaty a ohledání místa činu, je to jasný, odtáhli nás. Takže zase zvedám telefon. Ano, máte ho u nás, bohužel na druhý straně Phoenixu. Takže taxi a jedem. Pokuta naštěstí jen 120 USD a auto máme. Tak to byl náš první týden v USA.
Jinak to tu probíhá celkem normálně. Na kole jezdíme v 25 °C teplu a supercross rampu navštěvujeme tak často, jak to jde. Jsme v polovině našeho tréninkového kempu. Tento článek berte jako radu jak (ne)cestovat do USA :-)