Prokop bloguje pro Dirtbiker #2
28.07.2010
Profesionální sport je divná věc. Zasvětíte mu celý život, ale když se pak dostanete na určitou úroveň, sport se krčí někde v koutě. Jak to? Stačí si spočítat, kolik času strávím ve skutečnosti na kole. Příkladem za všechny je svěťák za mořem. Ve středu dvě hodiny na letišti, půl dne v éru, zbytek na cestě do hotelu. Druhý den tak dvě hoďky tréninku. V pátek celý den zewling zakončený kvaldou. V sobotu totéž, jen večer pro změnu závod. V neděli totéž co ve středu, jen opačně. Je pondělí a od minulé středy jsem byl na kole všeho všudy pět šest hodin! S pořádně velkou klikou se celý můj týden, tisíce mil v letadle a stovky kiláků v autě točily kolem jediné, sotva minutové, jízdy ve finále! Jenže co s tím zbylým časem o samotě?
Čas pro moje hračičky. Spousta času! iPhone 3G, to je základ. Hudba, kontakty, fotky roštěnek, hry. Můj osobní zabiják nudy. Vždy připraven. Ten, kdyby uměl mluvit… Nerozbitný MacBook Black, to je kámoš pro intimní noční chvíle na chodníku před zamčeným macdonaldem. Lítá se mnou skoro všude, má toho chlapec dost za sebou, nedám na něj dopustit. Vždycky je našláplej filmama a facebook na něm šlape jak má. 191 nových přátel. Přijmout? Ignorovat?
Zima, posilovna, trenažér, Nintendo Wii, pivko a kámoši. Kdo nezažil, o dost přišel! Přehodím kabel a pohodový večer se v tu ránu mění na pořádný masakr na PS3. Jenže zapnutý Playstation je skoro totéž jako automat na poplatek u doktora… když už je v akci, nejspíš to znamená, že mám buď rýmičku nebo v horším případě nějaké zranění. Zrovna teď mi vedle televize leží asi pět nerozbalených her. Jen ať ta hromádka roste, v poslední době jsem si užil doktorů a PS3 až dost.
Vedle hraček z kategorie vrahů nudy jsem nastřádal další kousky z rodu užitečných. V nejtěžší váze jednoznačně vede můj Pro-Gate. Někdo má u baráku psa, já tuhle startovní rampu pro jednoho. Holka tam pod plachtou trpělivě čeká už několik zim, až přijde její čas. I když všude leží tuny sněhu, nakopnu kompresor, poladím kabely a už moje hliníková kámoška samou radostí bliká a šeptá… riders ready watch the gate… Poslední z mých hraček je sice droboučký, ale pěkně drsný brouček. Ta kompromisy nedělá. Časomíra Freelap. Dvě anténky a jedny hodinky. Ta umí pěkně žárlit na ty ostatní! Trávíš moc času s Wii? Freelap si to pro sebe nenechá. Makej, loudo!!!
Čas pro moje hračičky. Spousta času! iPhone 3G, to je základ. Hudba, kontakty, fotky roštěnek, hry. Můj osobní zabiják nudy. Vždy připraven. Ten, kdyby uměl mluvit… Nerozbitný MacBook Black, to je kámoš pro intimní noční chvíle na chodníku před zamčeným macdonaldem. Lítá se mnou skoro všude, má toho chlapec dost za sebou, nedám na něj dopustit. Vždycky je našláplej filmama a facebook na něm šlape jak má. 191 nových přátel. Přijmout? Ignorovat?
Zima, posilovna, trenažér, Nintendo Wii, pivko a kámoši. Kdo nezažil, o dost přišel! Přehodím kabel a pohodový večer se v tu ránu mění na pořádný masakr na PS3. Jenže zapnutý Playstation je skoro totéž jako automat na poplatek u doktora… když už je v akci, nejspíš to znamená, že mám buď rýmičku nebo v horším případě nějaké zranění. Zrovna teď mi vedle televize leží asi pět nerozbalených her. Jen ať ta hromádka roste, v poslední době jsem si užil doktorů a PS3 až dost.
Vedle hraček z kategorie vrahů nudy jsem nastřádal další kousky z rodu užitečných. V nejtěžší váze jednoznačně vede můj Pro-Gate. Někdo má u baráku psa, já tuhle startovní rampu pro jednoho. Holka tam pod plachtou trpělivě čeká už několik zim, až přijde její čas. I když všude leží tuny sněhu, nakopnu kompresor, poladím kabely a už moje hliníková kámoška samou radostí bliká a šeptá… riders ready watch the gate… Poslední z mých hraček je sice droboučký, ale pěkně drsný brouček. Ta kompromisy nedělá. Časomíra Freelap. Dvě anténky a jedny hodinky. Ta umí pěkně žárlit na ty ostatní! Trávíš moc času s Wii? Freelap si to pro sebe nenechá. Makej, loudo!!!