Prokop bloguje pro Dirtbiker #4
15.09.2010
Jo a ta pecka někde mezitím, tak to bylo moje rameno. Zase! Sundávám brýle, vypadá to, že zlomeného nemám nic. Najednou slyším „jsi v pohodě?“. No nevím. Pomalu vstávám. Jo, je to ok, asi jsem v pohodě. Teda aspoň s ohledem na okolnosti… Tak tahle nějak probíhal můj zatím poslední velkej crash na fourcrossovém Světovém poháru v rakouském Leogangu.
Když jsem se na ten pád pak díval ze záznamu, vzpomněl jsem si na podobně krkolomnou smotku v Livignu, myslím v roce 2005. Jedu si na pohodu tréninkovou jízdu, najednou chytám hajsajdra a letím si to na štorc k dropu. A zase je tu ten klid před tvrdým přistáním. Čekám ránu, bolest, přemýšlím jestli se pak vůbec zvednu, připadá mi to neskutečně dlouhé. Rána, párkrát se kutálím a zůstávám na zemi. Tentokrát byla zdravotnická služba extremně rychlá. Nenechávají mě ani vstát, což mě celkem děsí. Zjišťuji, jestli cítím nohy a ruce, ale to už mě záchranáři stabilizují v nafukovacím lehátka a nakládají do sanitky. Jak se ukázalo, nic moc mi nebylo, tak jsem šel do závodu a … dva dny na to jsem si v horní části trati zlomil kotník. Nechtějte si nechat vykládat o tom, jak mě ráno v nemocnici probudil zvuk vrtačky, zavrtávající se mi do nohy.
Samozřejmě, je hrozný pád prožít, ale hodně nepříjemné je být svědkem těžkého pádu někoho jiného. Pamatuju si, jak jsem stál přímo u toho, když si Brian Lopes ve Fort William zlomil kotník. Šíleně řval bolestí. Scéna jako z hororu. V takovou chvíli se vám na kolo fakt nechce. Letos v Leogangu si David Graf odšlápl tak, že si sám zlomil nohu. No a pár nepříjemných pádu se stalo letos na bmx. Fourcrossový mistr světa Alvarez si při Supercrossu zlomil kotníček na butter boxu. Donny Robinson si při stejném závodu odrazil plíci. Holanďan Putten si zlomil stehenní kost. Nedávno si Kyle Bennett při tréninku na olympijské trati zlomil žebra, čelist a pohmoždil ledvinu.
Čtete tuhle černou kroniku a víte, že se cokoli z toho může stát i vám. Dnes, zítra, kdykoli. Šlapeme jako o život a nepřipouštíme si, že nám hned v příští vteřině o ten život opravdu může jít. Pomůže víc chráničů, míň pádů? Jezdit pomaleji, neskákat tak vysoko? Možná jo, možná ne. Někdy je to prostě jen o smůle a štěstí. Mockrát jsem byl na zemi, řekl bych že umím padat. Někdy se to ale ovlivnit nedá. Rok od roku je snažší si ustlat a těžší smotat se dobře. Fourcross, bikros, sjezd. Všechno se to hrozně rychle posouvá dopředu. Staví se rychlejší tratě, dosahujeme větších rychlostí, na čím dál lehčích strojích. Je snažší chybu vyrobit a těžší ji pak ustát. Když do něčeho jdu na plno, musím občas čekat ránu. Tak na sebe dávejte bacha a ty chrániče samozřejmě vozte!
Když jsem se na ten pád pak díval ze záznamu, vzpomněl jsem si na podobně krkolomnou smotku v Livignu, myslím v roce 2005. Jedu si na pohodu tréninkovou jízdu, najednou chytám hajsajdra a letím si to na štorc k dropu. A zase je tu ten klid před tvrdým přistáním. Čekám ránu, bolest, přemýšlím jestli se pak vůbec zvednu, připadá mi to neskutečně dlouhé. Rána, párkrát se kutálím a zůstávám na zemi. Tentokrát byla zdravotnická služba extremně rychlá. Nenechávají mě ani vstát, což mě celkem děsí. Zjišťuji, jestli cítím nohy a ruce, ale to už mě záchranáři stabilizují v nafukovacím lehátka a nakládají do sanitky. Jak se ukázalo, nic moc mi nebylo, tak jsem šel do závodu a … dva dny na to jsem si v horní části trati zlomil kotník. Nechtějte si nechat vykládat o tom, jak mě ráno v nemocnici probudil zvuk vrtačky, zavrtávající se mi do nohy.
Samozřejmě, je hrozný pád prožít, ale hodně nepříjemné je být svědkem těžkého pádu někoho jiného. Pamatuju si, jak jsem stál přímo u toho, když si Brian Lopes ve Fort William zlomil kotník. Šíleně řval bolestí. Scéna jako z hororu. V takovou chvíli se vám na kolo fakt nechce. Letos v Leogangu si David Graf odšlápl tak, že si sám zlomil nohu. No a pár nepříjemných pádu se stalo letos na bmx. Fourcrossový mistr světa Alvarez si při Supercrossu zlomil kotníček na butter boxu. Donny Robinson si při stejném závodu odrazil plíci. Holanďan Putten si zlomil stehenní kost. Nedávno si Kyle Bennett při tréninku na olympijské trati zlomil žebra, čelist a pohmoždil ledvinu.
Čtete tuhle černou kroniku a víte, že se cokoli z toho může stát i vám. Dnes, zítra, kdykoli. Šlapeme jako o život a nepřipouštíme si, že nám hned v příští vteřině o ten život opravdu může jít. Pomůže víc chráničů, míň pádů? Jezdit pomaleji, neskákat tak vysoko? Možná jo, možná ne. Někdy je to prostě jen o smůle a štěstí. Mockrát jsem byl na zemi, řekl bych že umím padat. Někdy se to ale ovlivnit nedá. Rok od roku je snažší si ustlat a těžší smotat se dobře. Fourcross, bikros, sjezd. Všechno se to hrozně rychle posouvá dopředu. Staví se rychlejší tratě, dosahujeme větších rychlostí, na čím dál lehčích strojích. Je snažší chybu vyrobit a těžší ji pak ustát. Když do něčeho jdu na plno, musím občas čekat ránu. Tak na sebe dávejte bacha a ty chrániče samozřejmě vozte!