Prokop bloguje pro Dirtbiker #5
18.10.2010

Márošák občas vzpomíná na snad tisícovku jezdců na Letné kdysi v pravěku. Já jsem zažil tisícovky Číňanů u dnes plevelem zarostlé olympijské dráhy a snad stovky miliónů u televizí a počítačů. Někde mezi tím se parta nadšenců, skoro bez podpory sponzorů, snaží udržet národní šampionát. Bikros tady byl v době, kdy tátové svařovali kola podle návodu v ABC a bude tady nejspíš ještě hodně dlouho. Naštěstí tu pořád jsou rodiče a srdcaři, kteří svůj sport nenechají padnout. Udržují svoje dráhy, trénují svoje i cizí děti, pořádají závody, víkend za víkendem místo dovolené objíždějí republiku i Evropu.

Jenže propast mezi olympijským pozlátkem a domácí realitou se prohlubuje. Země, která patřívala do světové špičky, se teď plácá na osmnáctém místě světového žebříčku a za úspěch se považuje, když se aspoň někdo kvalifikuje do závodu Světového poháru! Od zrodu BMX Supercrossu, s jeho obrovskými skoky, rampou vysokou jak mrakodrap a neuvěřitelně nadupanou konkurencí, jsem moc klasických bikrosů u nás nejel. Jak na tom opravdu jsme, mi došlo až nedávno na republice, na tankodromu v Litoměřicích…

Teď asi čekáte, že začnu tepat do Komise BMX a budu dělat chytrého světoběžníka. Nebudu, nikam to nevede. Možná fakt stárnu, jak mi už od Pekingu podsouvají ti, jejichž favorité se pořád ne a ne prosadit, ale směju se lokálním hrdinům chrlícím stohy stížností na to či ono, aniž by nabízeli jakékoli řešení. Čím větší nadhled získávám, tím je pro mě těžší tuhle situaci přijmout. Stejnou story ale může vyprávět každý, kdo viděl některé ze „slavných“ závodů v USA. A upřímně, jak asi vypadají domácí šampionáty jiných, mnohem populárnějších, sportů? Stopky, sanitka, tečka. Navoněná bída. Náš problém je, že BMX neumíme vůbec prodat.

Český fourcross dlouho žil z úspěchu SEAT 4X Masters. Koncept BMX Masters leží už pár let v šuplíku… kdo ho vytáhne?!